Investice do Bitcoinu a proč ji KFP NEdoporučuje?

Nechceme se pouštět do polemik, jestli bitcoinu patří budoucnost nebo jestli se objevil a zase zmizí. Nevíme. Neznáme jeho budoucnost. Do investičních portfolií ho ale nezařazujeme.

Do portfolií zařazujeme investice, které „vyrábí“ peníze. Kde platí, že „peníze dělají peníze“. Tuto vlastnost mají investice do nemovitostí na pronájem, investice do akcií, do podnikání a investice do dluhopisů. A samozřejmě do všech odvozených investic a cenných papírů (fondů, ETF a podobně).

Investice do akcií nebo do podnikání znamená, že vlastníme kus firmy. Firmy, která něco vyrábí, prodává a snaží se dosahovat zisků. Ne každé firmě se to daří, ale většině ano. Zisk firmy je příjmem investora.
Podobné je to u investice do bytu na pronájem. Investuji do nemovitosti, vlastním ji a pronajímám. Za pronájem dostávám peníze. Pronájem je mým ziskem (alespoň částečně po odečtení nákladů).
V případě investice do dluhopisu nepůjčuji nemovitost, ale půjčuji peníze. Za odměnu, kterou je úrok.

Hodnota akcií nebo nemovitostí samozřejmě kolísá. Můžeme krátkodobě vydělávat nebo prodělávat. Ale to není to, co by nás mělo lekat nebo lákat. Investici kupujeme primárně proto, že vydělává peníze: platí dividendy, nájmy, úroky.
Samozřejmě se může stát, že investici koupíme nevhodně. Koupíme ji zbytečně draze. Dokud nám ale plynou příjmy z nájmu nebo dividendy, investice se nám jednou vrátí. Při vhodné kupní ceně brzo, při vysoké kupní ceně pozdě. 

Na stejném principu fungují „investice“ do starožitných hodin, archivního vína, zlata nebo lithia, diamantového náhrdelníku, tulipánových cibulek v Holandsku v 17. století  a podobně. Na některých z těchto investic se dá vydělat a určitě se na některých i vydělá. Jen je nutné, aby po této komoditě rostla poptávka.

Stejně tak neinvestujeme do jiných tradičních měn jen proto, že doufáme, že daná měna posílí. Nekupujeme australské dolary, ruské rubly nebo briské libry, nedržíme jejich bankovky a nedoufáme v růst poptávky po nich a tím i růst jejich hodnoty. Kdykoli máme v portfoliu cizí měnu, tak proto, že máme americké akcie v dolaru, evropské akcie v euru a dluhopisy v koruně. V cizích měnách držíme aktiva. Ne danou měnu.

I jako spotřebitelé používáme jiné měny. Kávu v Praze kupujeme za koruny, vídeňskou ve Vídni za eura. Možná je časem budeme kupovat za bitcoiny, které tak přibydou v našich peněženkách. Možná někdy budeme uživateli bitcoinu, ale ne investoři do bitcoinu. Stejně jako používáme eura, ale neinvestujeme do nich.

Investice, které umí vydělávat peníze, nám přijdou bezpečnější a jejich ceny méně kolísají než investice, kde spoléháme pouze na budoucí poptávku. Proto je v portfoliích upřednostňujeme. Přijde nám, že nás bezpečněji dovedou k cíli. Sázka na bitcoin, lithium nebo starožitné hodiny může vyjít, ale zdaleka nemusí.

10.10.2017,  Petr Syrový