Když sazby byly normální II.

Pamatujeme, kdy fondy peněžního trhu překonávaly spořicí účty a termínované vklady, kdy překonávaly inflaci nebo se s ní alespoň statečně prali.
Doba nízkých sazeb uvrhla fondy peněžního trhu do ztrát, protože výnosy z portfolia ani nepokryjí managerské poplatky. Fondy peněžního trhu tak prodělávají peníze a nemají pro klienty smysl. Je levnější nechat peníze na běžném účtu.
S vyššími sazbami se fondy peněžního trhu (a krátkodobých dluhopisů) přesunou do kladných zisků a mohou být vhodnou alternativou spořicím účtům. Opět bude možné investiční portfolio obsloužit pomocí podílových fondů a to i jeho nejkonzervativnější části.

V dobách poklesu sazeb jsme si zvykli, že dluhopisové fondy přináší zajímavé zhodnocení. Většina dluhopisových fondů (s typickým kreditním ratingem A+ a durací 3-5 let) má za sebou nádherné 10leté období. Například Sporobond vydělal 32 % za 10 let.
Poklesy u těchto dluhopisových fondů jsme dlouho neviděli. (Až poslední rok je ukázal.)
Připravme se na to, že i dluhopisové fondy mohou prodělávat a přitom to vůbec nesouvisí s krachem dlužníka. Ten může být ve výborné kondici. Jen stačí, aby rostly úrokové sazby. Ano, i dluhopisové fondy jsou samozřejmě rizikovou investicí.

Zajištěné fondy investují většinu svého kapitálu do dluhopisových investic. Tyto investice mají zajistit návratnost kapitálu. Část portfolia, která odpovídá výnosům z dluhopisů, je možné investovat rizikověji – například do opcí.
Nízké úrokové sazby znamenají pro zajištěné fondy pohromu. Dluhopisová část nepřináší skoro žádné zisky, není co investovat do rizikových aktiv. Proto zajištěné fondy dnes nemají na růžích ustláno. Musí být postavené na delší dobu (např. 6 let), nemohou nabídnout zajímavé zhodnocení nebo musí obsahovat nějaká rizika. Například nemají plnou ochranu nebo mají potenciální riziko ve formě méně kvalitních dluhopisů. Výnosy sice mohou vypadat zajímavě na první pohled, ale skutečnost musí být jiná. Výnosy prostě není kde vzít.
V prostředí vyšších úrokových sazeb (např. 3 % p.a.) má porfoliomanager daleko více kapitálu pro rizikovější investice a může tak nabídnout zajímavější výnosy. Zároveň je možné nabídnout zajištěné fondy například na 3 nebo 4 roky.

Vyšší úrokové sazby s sebou většinou přinášejí i vyšší inflaci.
Od roku 2009 byla inflace (až na jeden rok) pod dvěma procenty, většinou byla jen pár desetin procenta.
Při takto nízkých hodnotách pro nás inflace neznamená žádné významné znehodnocení peněz ani na horizontu 5 let. Hodnota peněz se sníží o pár procentíček.
Bude-li ale inflace například 3 % ročně, už bude na naše úspory útočit s větší vervou. Prostředky ve všech výše zmíněných produktech budou pod hrozbou znehodnocení inflací.
Klienti sice budou mít dobrý pocit z termínovaných vkladů se sazbou například 3 % p.a. a uvidí, jak se jim majetek zhodnocuje. Budou z toho mít možná dobrý pocit, ale celý výsledek může zvrátit inflace. Vklad i nadále bude bojovat s inflací o to, jestli zhodnotíme naše prostředky i reálně.
Zajištěné fondy budou čelit faktickému znehodnocení peněz. Sice budou mít zajištěnu hodnotu, ale hodnotu nominální. Při vkladu 100 000 Kč budeme mít zajištěných 100 000 Kč, ale inflace jejich kupní sílu sníží. Jen 3 % inflace po dobu 5 let bude znamenat hrozbu ztráty cca 15 %. Zajištěné fondy tak budou paradoxně rizikovější. (Z pohledu reálné hodnoty peněz.)
Podobné to bude u dalších produktů. Například u penzijních produktů klienti uvidí vyšší výnosy. Radost z výnosů ale bude kalit inflace, která je z části nebo dokonce celé spolkne.