Co se naučíte v kurzech EFA pro poradenskou praxi

Jak počítat s inflací a nedělat logické chyby

Poradce by měl vědět, jak zahrnout inflaci do finančního plánu. Její ignorování nebo nesprávné použití vede k polovičním nebo dvojnásobným částkám. Je rozdíl, jestli klient bude počítat s rentou 20 000 Kč měsíčně nebo 40 000 Kč měsíčně. Samozřejmě jen jedno číslo je dobře.

Klient se nemohl dopočítat

Zrovna nedávno jsme s jedním zvídavým klientem řešili výpočty ve finančním plánu. Klient si vzal excel a spočítal si svůj majetek, volné cash flow, hodnotu cílů, předpokládané zhodnocení.

Vyšlo mu, kolik peněz se dá očekávat, že bude mít v době finanční nezávislosti. Vyšlo mu ale jiné číslo než nám a tak bylo potřeba podívat se na po podrobněji a výpočty zkontrolovat. Klient ve svých kalkulacích udělal jednu logickou chybu. Ne početní. Logická chyba se dá s trochou znalostí odhalit během pár minut. Odhalit chybu početní je časově náročnější.

Reálné versus nominální

Při výpočtech ve finančním plánu máme dvě možnosti, které zvolíme:

1. Počítat v nominálních hodnotách
2. Počítat v reálných hodnotách

Nominální hodnoty nám jsou bližší. Jsou pro nás přirozenější. Nominální hodnotu vidíme při pohledu do peněženky nebo na běžný účet. Nominální hodnota hovoří o tom, jaké číslo vidíme na bankovce nebo na účtu.

Reálná hodnota peněz hovoří o jejich kupní síle, která vlivem inflace postupně klesá. Až budeme mít za 20 let na účtu milion korun, bude mít například poloviční kupní sílu. Jeho reálná hodnota tak bude poloviční.

Při výpočtech si můžeme vybrat obě dvě cesty. I nominální i reálnou. Jakmile si ji vybereme, musíme se jí držet od počátku do konce. Co nikdy nesmíme udělat, je smíchat oba přístupy dohromady. Smíchání vede buď ke špatným číslům nebo k tak složitému systému, že se v něm utopíme my i klient.

Příklad

Na následujícím jednoduchém příkladu si ukážeme, jakou situaci typicky při poradenství řešíme:

• Klient chce rentu ve výši 20 000 Kč. Když mluví o rentě, mluví o ní v dnešní výši. Má na mysli dnešních 20 000 Kč a chce si za 30 let koupit přibližně stejně jako za dnešních 20 000 Kč.
• Rentu by chtěl čerpat po dobu 25 let. (Dnes mu je 30 let, bude investovat 30 let a pak bude chtít čerpat rentu do svých 85 let.)
• Potřebujeme zjistit, kolik bychom měli pravidelně investovat, abychom na požadovanou rentu dosáhli.
• Při výpočtech počítáme se zhodnocením majetku v době čerpání renty (5 %) i v době investice (8 %). Počítáme samozřejmě s inflací.

Počítejme v reálných hodnotách

Výpočty v reálných hodnotách jsou jednodušší.
Pořád můžeme mluvit o rentě ve výši 20 000 Kč a nemusíme si úvahy komplikovat tím, že 20 000 Kč bude ztrácet hodnotu.
Když chceme počítat v reálné hodnotě, musí být v reálné hodnotě vše:

• Výše renty (20 000 Kč)
• Zhodnocení v případě investice (nominální zhodnocení mínus inflace)
• Zhodnocení v době renty (opět zhodnocení mínus inflace)
• Majetek, který potřebujeme pro rentu
• Vkládaná částka

Pokud by nás někdy zajímaly nominální hodnoty, můžeme si je dopočítat.

Řešení v číslech

Pokud vše správně spočítáme, vyjde nám, že bychom měli pravidelně měsíčně investovat 4468 Kč měsíčně. Samozřejmě je tato částka v reálných hodnotách, tedy v dnešní kupní síle peněz. Jak budou peníze ztrácet kupní sílu, budeme muset tuto částku postupně navyšovat. Samozřejmě za 10 nebo 20 let budeme muset investovat více.

Stejně tak v době čerpání renty. Abychom si mohli koupit to samé co dnes za 20 000 Kč, budeme si muset vybrat z bankomatu první rok 36 000 Kč a poslední dokonce 60 000 Kč.

Výsledek je dobře vidět z grafu:

Pravidelně investujeme:

• 4468 Kč měsíčně (v reálných hodnotách)
• Nominálně tato částka roste

Rentu budeme pobírat ve výši

• 20 000 Kč v reálných hodnotách
• Nominálně to bude od 36 000 Kč do 60 000 Kč

Vklady a výběry z portfolia v reálných a v nominálních hodnotách. (Reálné – dnešní kupní síla, nominální – kolik musím vložit/vybrat)

Jak se vyvíjí objem majetku je dobře vidět na druhém grafu. V době investice majetek postupně narůstá a připisuje se zhodnocení. V době, kdy chceme čerpat rentu, máme majetek v objemu 4,25 mil. Kč v reálné hodnotě (v dnešní kupní síle). V nominální hodnotě to bude 7,7 mil. Kč.

V době čerpání renty se majetek postupně snižuje až na nulu.

                            
 Objem majetku v době pravidelné investice a v době čerpání renty (Reálně a nominálně)

Reálné se i lépe komunikují s klientem

Při ukázce finančního plánu se můžeme odvolávat na čísla, která nám řekl klient. Klient chtěl rentu 20 000 Kč a můžeme mu ukázat, jestli si ji dle plánu splní nebo nikoli. Pokud si ji nesplní, můžeme říci, že to vypadá na rentu např. „jen“ 10 000 Kč měsíčně.

Pokud bychom použili nominální čísla, tak se do toho zamotáme. „Kliente, vy jste chtěl rentu 20 000 Kč, ale to za 30 vlastně bude 36 000 Kč. Dle plánu mi vychází, že budete mít rentu jen 18 000 Kč, což je zhruba polovina požadované částky.“

Závěr

• Měli byste znát, jak pracuje váš software na finanční plán. Nevystačíte si s větou „to mi vypadlo z počítače“.
• Mějte odpověď na to, jak se počítá s inflací. Nejen větou: „S inflací počítáme, nestarejte se, kliente.“ Ale rozumějte i tomu, jak se s inflací počítá.
• Nemíchejte reálné a nominální hodnoty.
• Na rentu 20 000 Kč je třeba pravidelně investovat 4468 Kč měsíčně (viz příklad). Pokud si to chcete spočítat na vlastních číslech, máte možnost :-)

Petr Syrový, €uropean Financial Advisor™